úterý 22. listopadu 2011

Životní prostor

Před časem jsem se zmínil kamarádovi, že bych si dokázal představit důchod na Maltě. Položil mi otázku: To by ti stačil k životu tak malý ostrov? Vždyť tam se stačí rozhlédnout z nejvyššího bodu (253 metrů n.m. - Dingli Clifs - Tal Merhia) - a vidíš na kterékoliv straně konec ostrova!
Já si dokážu dokonce představit, že bych tam žil ve Vallettě a nevytáhl z ní paty, jak je rok dlouhý. Jsou období, kdy člověk usiluje vše poznat, vše ovlivnit, vše obsáhnout, vše stihnout. A člověk může mít pak i období zůstat stát a jít do hloubky. Rád pozoruji, rád čtu. A knihkupectví je ve Vallettě prý velmi dobré. Chce to jen maličkost, naučit se anglicky (:-).
Lidi by tady u nás měly strašit jiní strašáci. Třeba dožije se tady v Česku každý důchodu? A pokud ano, nebude to pak již jen samá choroba a bolesti a chudoba a …? Nebo další strašák: Jak tady většina lidí žije? Co kvalita potravin, způsob stravování, životní návyky a různé další okolnosti?
Proto se snažím ovlivnit již teď, co se dá. Ať již ve stravě nebo životním stylu. Mnoho pomáhá takzvané “zjednodušování na všech frontách”. Třeba život bez televize, bez zpráv, bez novin. Možná nejsem v obraze, ale mám klid. Stačí se zamyslet, co tady kdo ovlivní. Mám pocit, že většina zpráv lidi jen naštvává. Pomáhá i život bez návštěv. Člověk má pak hned více času, peněz, energie na jiné aktivity, které ho baví. Třeba získá čas k tomu, aby mohl začít psát o něčem blog. Že ho nemusí nikdo číst? To vůbec nevadí. Tříbí a ujasňuje se tím mnoho myšlenek. A člověk nezakrňuje. Nebo další zjednodušování: vyhazování věcí. Má-li člověk věcí méně, dříve najde hledané, dříve uklidí, uleví se mozku. No zjednodušovat se dá skoro všude. To již každý podle sebe a svých potřeb.
A možná by po delším zastavení přišla chuť objevovat. Ale asi by mne to netáhlo na ta známá a zprofanovaná místa, kam se ženou spousty turistů a stojí fronty na vstupné. Spíše bych měl chuť projít se “pustým” a malebným venkovem. Na to by bylo asi nejvhodnější období brzké jaro, kdy na Maltě ještě nepanují vedra a sucho a kdy je příroda pestřejší a provoněnější. Končím psaní. Dostal jsem chuť zajít si do lesa. Třeba jednou na té Maltě skončím a tam pak již moc lesů neuvidím.