středa 29. února 2012

Hospodářství na Maltě

Na ostrově nejsou kromě kamene žádné nerostné suroviny a Malta kvůli značnému přílivu turistů není soběstačná v potravinách. Níže vyjmenujme nejdůležitější sektory hospodářství souostroví.

Služby (často zaměřené na turistický ruch)

- podíl 74 % na domácím produktu
- ve službách pracuje na 12 % zaměstnanců
- ročně 1,2 miliónů návštěvníků
  (takřka polovina z Velké Británie)
- většina turistů přijede obdivovat historické
  památky, učit se anglicky, potápět se (voda
  u břehů Malty patří k nejčistším ve středomoří)
- poskytování tradičních služeb turistům jako 
  je ubytování, doprava, výuka angličtiny,
  restaurace, bary, půjčovny aut,
  potápěčské výstroje a další

Zemědělství a rybolov

- tvoří jen asi 3 % domácího produktu
- v této oblasti pracuje asi 4 % všech zaměstnanců
- přibližně 2/3 celkové rozlohy
  Malty jsou zemědělsky využitelné
- pěstují se citrusové plody, melouny,
  víno, obiloviny, brambory, zelenina
- chovají se prasata, králíci, drůbež, včely

Průmysl a stavebnictví

- podíl 23 % na domácím produktu
- v průmyslu pracuje 20 % zaměstananců
- těžba kamene na stavbu objektů, stavebnictví,
  stavba lodí, mnoho malých průmyslových
  podniků, např. výroba textilu, výroba suvenýrů
  ze skla, porcelánu a jiných materiálů, úpravny
  na odsolování mořské vody
- velká část průmyslu je koncentrována
  do 10 průmyslových zón na ostrovech Malta
  a Gozo: Marsa, Bulebel, San Gwann, Mriehel,
  Attard, Luqa, Hal Far, Ricasoli, Ta`Quali,
  Xewkija

V námořní dopravě patří Malta k oblíbeným "vlajkovým zemím" mezi provozovateli obchodních plavidel. Pod maltskou vlajkou se plavilo v roce 2008 celkem 1 438 plavidel. Z toho 1 343 vlastněných zahraničními provozovateli: 452 řeckých, 176 tureckých, 93 norských, 91 německých, 79 íránských, 58 ruských, 50 italských.

Hospodářský produkt na osobu je na Maltě cca 14.800 euro.

(ČR je HDP na osobu 14.200 euro)

Pro srovnání

HDP na obyvatele vyjádřený v PPS
(paritě kupní síly) za rok 2010
Celá unie – 100
Lucembursko – 283 (první místo)
Malta – 83 (17. místo)
Česká republika – 80 (19. místo)

Slova Lorda Richarda Layarda na závěr: "Lidé v západních zemích za posledních třicet let značně zbohatli, jejich pracovní doba je podstatně kratší, mají delší prázdniny, víc cestují, žijí déle a zdravěji. Ale nejsou šťastnější!"


úterý 14. února 2012

Příroda na Maltě

Flora – s ohledem na velmi teplé a suché léto je omezena jen na níže uvedené druhy s tím, že zeleninu a některé ovoce je možno pěstovat jen díky umělému zavlažování (lesy za dob Římanů padly za oběť na stavbu lodí).



- Kaktus
- Olivovník
- Borovice pínie
- Fíkovník
- Rohovník
- Pomeranč
- Datlová palma
- Kokosová palma
- Oleandr
- Tamaryšek
- Pryšec
- Tymián
- Rozmarýn
- Šípek
- Mák
- Silenka mořská
- Pryšec
- Slanobýl
- Vřes
- Vinná réva
- Meloun


Fauna (divoce žijící) – ne příliš bohatá s ohledem na nedostatek lesů, stromů, trávy a jiné flóry)

- Divoký králík
- Malí savci (myši, rejsci, lasičky)
- Ptáci (potápka, skřivan, vlaštovka, skalník

  modrý, vrabec, holub skalní, konopka, strnad
  luční, racek stříbřitý, plus stěhovaví ptáci,
  kteří se na ostrově zastaví)
- Plazi (ještěrky a nejedovatí hadi)
- Ryby (lampuka – druh makrely zlak nachový,

  mečoun, sardinka, parma, treska)
- Jiní vodní živočichové

- Štír
- Hmyz





středa 8. února 2012

Jídlo a pití na Maltě

Tak jako i v ostatních oblastech, i zde se projevil za staletí vliv všech kultur, které na Maltě byly, jako třeba sicilské, arabské, britské a dalších.

Nejčastější suroviny:

Zelenina:

- rajčata, kapary, olivy

Ovoce:

- tropické ovoce jako kaktusové plody, fíky, melouny, vinná réva, grepy a pomeranče (maltský prezident tradičně předávává jako dar svým návštěvám pomeranče a maltský med)

Typické produkty:

- ovčí a kozí sýry (ricotta), med, olivový olej, pšeničný chleba s tmavou křupavou kůrkou

Maso:
- ryby a divoký králík (fenek), který je národním pokrmem (pořádají se četné slavnosti s nabídkou různě připravovávaným králíčím – tzv. fenkaty)
Typicky maltské pokrmy:
- hobż biż żejt (chléb s olejem) – houska nebo chléb pokapaný olejem a obložený například rajčaty, olivami, kapary, tuňákem, cibulí, ančovičkami, mátou, dochucený česnekem, solí a pepřem
- pastizzi (plněné taštičky) – malé pečivo z listového těsta plněné většinou sýrem ricotta, špenátem a hráškovou pastou
- fenek (králík) – připravován nejrůznějšími recepty, například králík na víně a česneku (fenek bit-tewn u I-inbid) a další
- braġioli – tenkým plátkem hovězího se obalí nádivka ze strouhanky, slaniny, vejce natvrdo a petrželky a smaží v omáčce z červeného vína
- kapunata – jedná se o maltskou verzi ratatouille a připravuje se z rajčat, kaparů, lilků a zelených paprik
- ravjul (ravioli) – z krupice a mouky a plní se petrželkou a ricottou, nikoliv mletým masem
- torta tal-lampuki – slaný koláč s rybou lampuki (zlak nachový)
- gubbajt – karamelové řezy s mandlemi a jinými ořechy nebo ovocem, podobné tureckému medu
- kinnie´s (softdrik) – uhličitý nápojvyrobený z místních hořkých pomerančů a 18 bylinek (recept pochází z rytířské doby a má mít léčivé účinky)