středa 29. února 2012

Hospodářství na Maltě

Na ostrově nejsou kromě kamene žádné nerostné suroviny a Malta kvůli značnému přílivu turistů není soběstačná v potravinách. Níže vyjmenujme nejdůležitější sektory hospodářství souostroví.

Služby (často zaměřené na turistický ruch)

- podíl 74 % na domácím produktu
- ve službách pracuje na 12 % zaměstnanců
- ročně 1,2 miliónů návštěvníků
  (takřka polovina z Velké Británie)
- většina turistů přijede obdivovat historické
  památky, učit se anglicky, potápět se (voda
  u břehů Malty patří k nejčistším ve středomoří)
- poskytování tradičních služeb turistům jako 
  je ubytování, doprava, výuka angličtiny,
  restaurace, bary, půjčovny aut,
  potápěčské výstroje a další

Zemědělství a rybolov

- tvoří jen asi 3 % domácího produktu
- v této oblasti pracuje asi 4 % všech zaměstnanců
- přibližně 2/3 celkové rozlohy
  Malty jsou zemědělsky využitelné
- pěstují se citrusové plody, melouny,
  víno, obiloviny, brambory, zelenina
- chovají se prasata, králíci, drůbež, včely

Průmysl a stavebnictví

- podíl 23 % na domácím produktu
- v průmyslu pracuje 20 % zaměstananců
- těžba kamene na stavbu objektů, stavebnictví,
  stavba lodí, mnoho malých průmyslových
  podniků, např. výroba textilu, výroba suvenýrů
  ze skla, porcelánu a jiných materiálů, úpravny
  na odsolování mořské vody
- velká část průmyslu je koncentrována
  do 10 průmyslových zón na ostrovech Malta
  a Gozo: Marsa, Bulebel, San Gwann, Mriehel,
  Attard, Luqa, Hal Far, Ricasoli, Ta`Quali,
  Xewkija

V námořní dopravě patří Malta k oblíbeným "vlajkovým zemím" mezi provozovateli obchodních plavidel. Pod maltskou vlajkou se plavilo v roce 2008 celkem 1 438 plavidel. Z toho 1 343 vlastněných zahraničními provozovateli: 452 řeckých, 176 tureckých, 93 norských, 91 německých, 79 íránských, 58 ruských, 50 italských.

Hospodářský produkt na osobu je na Maltě cca 14.800 euro.

(ČR je HDP na osobu 14.200 euro)

Pro srovnání

HDP na obyvatele vyjádřený v PPS
(paritě kupní síly) za rok 2010
Celá unie – 100
Lucembursko – 283 (první místo)
Malta – 83 (17. místo)
Česká republika – 80 (19. místo)

Slova Lorda Richarda Layarda na závěr: "Lidé v západních zemích za posledních třicet let značně zbohatli, jejich pracovní doba je podstatně kratší, mají delší prázdniny, víc cestují, žijí déle a zdravěji. Ale nejsou šťastnější!"