Zobrazují se příspěvky se štítkemnaučné. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnaučné. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 23. března 2012

Noční život a hudba na Maltě - Paceville a Bugiba

Paceville je cca 4 km na severovýchod od hlavního města Valletta a když se řekne Paceville (někdy nazýváno "Sin City") - napadá mě český příměr ke Stodolní ulici v Ostravě. Ulice nebo celá čtvrť plná barů, klubů, diskoték v St. Julians. Původně bylo St. Julian bylou malou rybářskou vesnicí u Spinola Bay (Bay = záliv). V oblasti St. Julian u malé zátoky mezi poloostrovem Dragonara a Portomaso roce 1920 a 1930 prominentní právník a vývojář Dr. Giuseppe Pace (1890-1971) vybudoval několik přímořských rezidencí  je známých jako "il-Qaliet". Některé z těchto rezidencí stojí dodnes, ačkoliv nyní již v obležení moderních vícepodlažních apartmánových budov a hotelů. V průběhu let povznikalo v této čtvrti značné množství barů, klubů, diskoték a další hotelů. Dnes je jich na tak malé místo úctyhodných cca 350 a žijí hudbou různých žánrů a praskají v noci ve švech množstvím mladých lidí. Vhodným dnem pro návštěvu je pátek. Kromě toho jsou dnes v St. Julian luxusní hotely Hilton, InterContinental či Westin, nebo výšková věž Portomaso.

Bugibba je menší městečko dalších 10 km na severovýchod od Paceville. I tady je sposta restaurací, barů, nočních klubů.

Každý rok se na Maltě koná v červenci koncert MTV – Isle of MTV, který se koná ve Florianě blízko Valletty a účastní se ho více než 40 tisíc diváků, vysílá se také v na televizní stanici MTV. Vystupují na něm nejznámější světoví zpěváci a kapely. Kromě tohoto hlavního koncertu probíhá během této doby na Maltě celý předchozí týden jedinečný festival Týden hudby na Maltě, který zahrnuje klubové večery, plážové kluby a pouliční párty na několika místech po celém ostrově.

Dále se v červenci koná The Malta Arts Festival - Festival umění na Maltě, která představuje domácí i mezinárodní uměleckou scénu - a to v rozličných formách. Oslavy a představení probíhají v Old Opera House a na Náměstí Svobody. Dalšími místy jsou Mediterranean Conference Centre, St. James Cavalier Centre for Creativity a marina Grand Harbour.


Během necelého měsíce můžete shlédnout zajímavá taneční, hudební, umělecká a divadelní představení.

A opět v červenci se koná každý rok Mezinárodni jazzový festival na Maltě.



středa 29. února 2012

Hospodářství na Maltě

Na ostrově nejsou kromě kamene žádné nerostné suroviny a Malta kvůli značnému přílivu turistů není soběstačná v potravinách. Níže vyjmenujme nejdůležitější sektory hospodářství souostroví.

Služby (často zaměřené na turistický ruch)

- podíl 74 % na domácím produktu
- ve službách pracuje na 12 % zaměstnanců
- ročně 1,2 miliónů návštěvníků
  (takřka polovina z Velké Británie)
- většina turistů přijede obdivovat historické
  památky, učit se anglicky, potápět se (voda
  u břehů Malty patří k nejčistším ve středomoří)
- poskytování tradičních služeb turistům jako 
  je ubytování, doprava, výuka angličtiny,
  restaurace, bary, půjčovny aut,
  potápěčské výstroje a další

Zemědělství a rybolov

- tvoří jen asi 3 % domácího produktu
- v této oblasti pracuje asi 4 % všech zaměstnanců
- přibližně 2/3 celkové rozlohy
  Malty jsou zemědělsky využitelné
- pěstují se citrusové plody, melouny,
  víno, obiloviny, brambory, zelenina
- chovají se prasata, králíci, drůbež, včely

Průmysl a stavebnictví

- podíl 23 % na domácím produktu
- v průmyslu pracuje 20 % zaměstananců
- těžba kamene na stavbu objektů, stavebnictví,
  stavba lodí, mnoho malých průmyslových
  podniků, např. výroba textilu, výroba suvenýrů
  ze skla, porcelánu a jiných materiálů, úpravny
  na odsolování mořské vody
- velká část průmyslu je koncentrována
  do 10 průmyslových zón na ostrovech Malta
  a Gozo: Marsa, Bulebel, San Gwann, Mriehel,
  Attard, Luqa, Hal Far, Ricasoli, Ta`Quali,
  Xewkija

V námořní dopravě patří Malta k oblíbeným "vlajkovým zemím" mezi provozovateli obchodních plavidel. Pod maltskou vlajkou se plavilo v roce 2008 celkem 1 438 plavidel. Z toho 1 343 vlastněných zahraničními provozovateli: 452 řeckých, 176 tureckých, 93 norských, 91 německých, 79 íránských, 58 ruských, 50 italských.

Hospodářský produkt na osobu je na Maltě cca 14.800 euro.

(ČR je HDP na osobu 14.200 euro)

Pro srovnání

HDP na obyvatele vyjádřený v PPS
(paritě kupní síly) za rok 2010
Celá unie – 100
Lucembursko – 283 (první místo)
Malta – 83 (17. místo)
Česká republika – 80 (19. místo)

Slova Lorda Richarda Layarda na závěr: "Lidé v západních zemích za posledních třicet let značně zbohatli, jejich pracovní doba je podstatně kratší, mají delší prázdniny, víc cestují, žijí déle a zdravěji. Ale nejsou šťastnější!"


úterý 14. února 2012

Příroda na Maltě

Flora – s ohledem na velmi teplé a suché léto je omezena jen na níže uvedené druhy s tím, že zeleninu a některé ovoce je možno pěstovat jen díky umělému zavlažování (lesy za dob Římanů padly za oběť na stavbu lodí).



- Kaktus
- Olivovník
- Borovice pínie
- Fíkovník
- Rohovník
- Pomeranč
- Datlová palma
- Kokosová palma
- Oleandr
- Tamaryšek
- Pryšec
- Tymián
- Rozmarýn
- Šípek
- Mák
- Silenka mořská
- Pryšec
- Slanobýl
- Vřes
- Vinná réva
- Meloun


Fauna (divoce žijící) – ne příliš bohatá s ohledem na nedostatek lesů, stromů, trávy a jiné flóry)

- Divoký králík
- Malí savci (myši, rejsci, lasičky)
- Ptáci (potápka, skřivan, vlaštovka, skalník

  modrý, vrabec, holub skalní, konopka, strnad
  luční, racek stříbřitý, plus stěhovaví ptáci,
  kteří se na ostrově zastaví)
- Plazi (ještěrky a nejedovatí hadi)
- Ryby (lampuka – druh makrely zlak nachový,

  mečoun, sardinka, parma, treska)
- Jiní vodní živočichové

- Štír
- Hmyz





středa 8. února 2012

Jídlo a pití na Maltě

Tak jako i v ostatních oblastech, i zde se projevil za staletí vliv všech kultur, které na Maltě byly, jako třeba sicilské, arabské, britské a dalších.

Nejčastější suroviny:

Zelenina:

- rajčata, kapary, olivy

Ovoce:

- tropické ovoce jako kaktusové plody, fíky, melouny, vinná réva, grepy a pomeranče (maltský prezident tradičně předávává jako dar svým návštěvám pomeranče a maltský med)

Typické produkty:

- ovčí a kozí sýry (ricotta), med, olivový olej, pšeničný chleba s tmavou křupavou kůrkou

Maso:
- ryby a divoký králík (fenek), který je národním pokrmem (pořádají se četné slavnosti s nabídkou různě připravovávaným králíčím – tzv. fenkaty)
Typicky maltské pokrmy:
- hobż biż żejt (chléb s olejem) – houska nebo chléb pokapaný olejem a obložený například rajčaty, olivami, kapary, tuňákem, cibulí, ančovičkami, mátou, dochucený česnekem, solí a pepřem
- pastizzi (plněné taštičky) – malé pečivo z listového těsta plněné většinou sýrem ricotta, špenátem a hráškovou pastou
- fenek (králík) – připravován nejrůznějšími recepty, například králík na víně a česneku (fenek bit-tewn u I-inbid) a další
- braġioli – tenkým plátkem hovězího se obalí nádivka ze strouhanky, slaniny, vejce natvrdo a petrželky a smaží v omáčce z červeného vína
- kapunata – jedná se o maltskou verzi ratatouille a připravuje se z rajčat, kaparů, lilků a zelených paprik
- ravjul (ravioli) – z krupice a mouky a plní se petrželkou a ricottou, nikoliv mletým masem
- torta tal-lampuki – slaný koláč s rybou lampuki (zlak nachový)
- gubbajt – karamelové řezy s mandlemi a jinými ořechy nebo ovocem, podobné tureckému medu
- kinnie´s (softdrik) – uhličitý nápojvyrobený z místních hořkých pomerančů a 18 bylinek (recept pochází z rytířské doby a má mít léčivé účinky)




pondělí 30. ledna 2012

Obyvatelstvo Malty a jeho mentalita

Pozorovat a zkoumat mentalitu patří k mým hobby. O Malťanech se mi bude dobře psát, jakmile budu mít své první zážitky a dojmy. Zatím stručně a heslovitě to, co jsem kde vyčetl:
- Statistika - Malťanů je celkem něco přes 400 tisíc na Maltě (360000 na ostrově Malta a 40000 na ostrově Gozo) a dalších cca 200 tisíc žije mimo Maltu - především v anglicky mluvících zemích a v Itálii (vzhledem na toto malé celkové množství často jeden druhého zná nebo je dokonce příbuzný, nebo příbuzný příbuzného), největší menšinou něco přes 8000 Britové nebo jejich potomci, vzhledem na blízkost afrického pobřeží cca 2000 přistěhovalců z muslimských zemí, odhadem 2000 Němců, kteří se přistěhovali za teplem a klidem, jejich oblíbeným místem je ostrov Gozo
- Bohaté kulturní vlivy - vzniklé za dlouhou dobu nadvlády Féničanů, Kartaginců, Římanů, Byzantinců, Arabů, Normanů, Sicílanů, Johanitů, Francouzů, Britů, zvláště pak vliv 160 let trvající britské správy je vidět například v tom, že Malťané nejsou vtíraví, jak tomu mnohdy je třeba na Severu Afriky a taky v porovnání s muslimským světem je větší smysl pro pořádek a čistotu, možná turista z dynamické kapitalistické země zaznamená menší tempo než v jiných evropských zemích (odpoledne siesta často od 12 do 16 hodin), avšak opět díky vlivu Britů za posledních 160 let britské správy zdaleka ne tolik pomalé, jak jsme tomu zvyklí jinde v oblasti středozemního moře (britský vliv sledujeme dále v tom, že se jezdí vlevo, v každé obci je fotbalový klub)
- Konzervatívnost - názory formovány silným vlivem katolické církve, jsou zakázany potraty a rozvody, je nepřípustná návštěva kostela v krátkých kalhotách nebo opalování nahoře bez, dominantní roli má rodina, ženy zastávají roli hospodyně a těžce se z této role vymaňují
- Malťané jsou přátelští a ochotní, rádi se navštěvují nebo sdružují, třeba na promenádách, ale i třeba “přede dveřmi”, muži spolu po nedělní mši rádi v mnohém baru vypijí maltská společenský nápoj, jinak se slaví především dobrým jídlem (alkoholických nápojů Malťané mnoho nevypijí)
- Záliby - Malťané rádi snad nejradějí slaví (slavnosti cirkevní i všeho jiného druhu - slaví se hlavně jídlem), dále rádi hrají hry, sázejí, mají rádi sport, dostihy, žijí politikou (vzhledem na malou velikost země politiky dobře znají a často fandí zastánci jedné politické strany proti zastáncům druhé politické strany, řevnivost se projevuje i v tom, kdy je často jedna obec proti druhé


neděle 22. ledna 2012

Víra na Maltě

Malťané jsou považováni za nejstarší křesťanský národ na světě. V roce 60 zde totiž ztroskotal se svou lodí sv. Pavel a většinu obyvatel obrátil po svém ztroskotání na křesťanství.
Dnes jsou věřící obyvatelé Malty z 98 % katolíci. Na souostroví Malta je 359 katolických kostelů, kostelíků a kaplí. Mše v kostelích navštěvuje více než polovina stálých obyvatel. Ústava sice zaručuje svobodu vyznání, ale jinak dle ústavy je oficiálním státním náboženstvím římské katolictví. Vyučuje se na školách a v běžném životě hraje velmi významnou roli. Lidé mají silně konzervativní názory. Rozvody a potraty jsou zakázané. Každá vesnice má ve svůj termín svou “festu”, slavnost konanou na počest svého svatého patrona. Muslimů je na Maltě poskrovnu - jen asi 2000 a nastavení zbytku obyvatel je k této skupině spíše ne příliš příznivé. Také ještě existuje malá anglikánská menšina.


pondělí 16. ledna 2012

Anglie a Malta

Roku 1789 vypukla Velká francouzská revoluce. Tím byli zneklidněni panovníci jiných zemí, což vedlo k tomu, že 7. února císař Svaté říše římské a pruský král vytvořili pakt proti Francii a začala pak série válek, Francie střídavě proti těm a pak zase těm, zjednodušeně proti všem.

Během napoleonských válek Napoleon zahájil v roce 1978 tažení na Egypt, coby anglickou kolonii. Plul admirálskou lodí L´Orient v čele francouzské flotily. Cestou se zastavil na Maltě a požadoval doplnit zásoby vody. Maltští rytíři odmítli. Francouzi se vylodili a bez boje obsadili ostrov. Většina rytířů byla také z Francie a s mnohými z flotily spřízněná a tak nějak nebyla na boj nálada. Francouští rytíři směli zůstat a ostatním rytířům dal Napoleon tři dny na opuštění ostrova. Sám Napoleon pobyl na ostrově šest dní. Francouzi zrušili maltskou aristokracii, znesvětili kostely a zavřeli kláštery. Kulturní poklady byly využity k financování revoluce a egyptského tažení. Na Maltě nechal Napoleon posádku cca 4000 Francouzů.

Malťanům se to ale nelíbilo a v roce 1800 požádali o pomoc proti Francouzům Brity, kteří zahájili námořní blokádu Malty pod velením kapitána Alexandra Balla. V září téhož roku se Francouzi vzdali. Britové zpočátku o Maltu nestáli, ale po znovuvypuknutí války mezi Francií a Anglií v roce 1803 pochopili její strategický význam. Pařížskou smlouvou z roku 1814 byla oficiálně uznána za korunní kolonii britské říše, kterou byla Malta přes jeden a půl století.

164 let trvající britská správa zanechala na Maltě svůj otisk:
- Malťané nejsou vtíraví, jak tomu mnohdy je třeba 
na Severu Afriky
- větší smysl pro pořádek, pro čistotu, pro organizaci, 
pro práci v porovnání s muslimským světem
- auta jezdí vlevo
- červené poštovní budky
- každá vesnice má svůj fotbalový klub - často

neděle 1. ledna 2012

Maltézští rytíři

Při studiu historie Malty a jejich památek se člověk neustále setkává s názvem Maltézští rytíři. Odkud se vzali? Kdo to byli nebo jsou?

Jejich historie je složitější a sahá až do roku 1070, kdy italský kupec z Amalfi založil v době křižáckých tažení v Jeruzalémě špitál a hostinec pro chudé poutníky. Špitál spravovali mniši a vedl ho francouzský provensálský kníže Godefroye z Bouillon. V roce 1113 získal špitál papežskou ochranu a správci byli povýšeni na nezávislý duchovní řád hospitalitů pod názvem Vojenský řád špitálu sv. Jana Křtitele v Jeruzalémě. Symbolem se stal bílý kříž na červeném pozadí. Řád zakládal na poutnických trasách do svaté země další špitály a křižáci, kteří v nich byli vyléčeni ze svých zranění, se rostoucímu řádu často odvděčili dary, finančními, nebo i třeba hospodářskými statky v Evropě, které pak řád pomáhaly financovat. Postupem času poskytoval řád i ozbrojený doprovod poutníkům. Po znovudobytí svaté země islámskými vojsky v roce 1291 řád našel útočiště na Kypru a v roce 1309 se přesunul na Rhodos, kde zůstal řád cca 200 let a budoval pevnosti. V rytířském řádu Johanitů od počátku sloužili jako mniši nebo vojáci evropští šlechtici z osmi jazykových oblastí: Itálie, Francie, Provence, Auvergne, Kastílie, Aragonie, Německa a Anglie. Řádové majetky a statky v Evropě spravovala síť lóží a převorství, v jejichž čele stáli starší - ze služby ve Středomoří odvolaní rytíři.

Řád Johanitů se stal významnou vojenskou silou středověku, která překážela jiné vzrůstající mocnosti - Turkům. Turecká neboli Osmanská říše postupně ovládla 1396 Bulharsko, 1453 metropoli byzantské říše Konstantinopol (přejmenován na Istambul), 1463 Bosnu a za sultána Sulejmana Nádherného v roce 1523 turecká armáda vyhnala z Rhodosu Johanity. Turci tak získali větší vliv nad Středomořím. Plenili, lovili křesťany k prodeji do otroctví nebo za účelem požadování výkupného. Řád se dožadoval u evropských panovníků o možnost jiného sídla, ale ti řešili jiné problémy. Teprve španělský král a římský císař Karel V. rytířům v roce 1530 coby nový domov nabídl Maltu a Tripolis v naději, že mu pomohou zvládnout turecké námořní sily, což bylo pro Španělsko coby koloniální velmoc důležité. A asi by nebylo nejvhodnější, aby Maltu ovládli Turci a využili ji jako základnu pro výpad na tehdy španělskou Sicílii a dále do Evropy. Rytíři měli platit formální nájem ve formě dvou sokolů ročně - jednoho pro císaře a druhého pro sicilského vícekrále. Odtud název Maltézský sokol. Rytíři - Johanité  - se usadili v rybářské vesničce Birgu (dnešní Vittoriosa) a začali s opevňováním. Po vyhnání z Rhodosu byl ale řád rytířů oslaben a od evropských mocností neměl skutečnou podporu. Rytíři se stali piráty a přepadali turecké obchodní lodě a podnikali útočné nájezdy na pobřežní osady v Severní Africe. V roce 1551 došlo k prvnímu většímu střetu rytířů s tureckým admirálem a pirátem Dragutem. Dragut neuspěl a tak alespoň přepadl ostrov Gozo a téměř všech 5000 zdejších obyvatel odvlekl do otroctví. V roce 1551 přišli Johanité o Tripolis na severoafrickém pobřeží. V roce 1559 ztratili rytíři polovinu svých lodí při pokusu dobýt Dragutovo útočiště - ostrov Džerba u tuniského pobřeží. Sulejman Nádherný chtěl využít oslabení rytířů a zmocnit se Malty coby startovací bašty pro invazi do Evropy. V květnu 1565 dorazilo k břehům Malty 35 tisíc janičářů a asi 4 tisíce iaylarů osmanského vojska. Johanitům velel  tehdejší velmistr řádu Jean Parisot de la Valette, kterému bylo tehdy 70 let. Na útok Osmanů se řádně připravil, i když jeho “ozbrojené” sily čítaly jen 540 rytířů a kolem 5000 maltských dobrovolníků a žoldáků. Hlavní síly soustředil ve vybudované pevnosti San Angelo na poloostrově Birgu a na konci tehdy neobydleného poloostrova Sceberras (nyní na poloostrově stojí hlavní město Malty Valletta) vybudoval pevnost San Elmo. V době útoku osmanského vojska ji bránilo asi 60 rytířů a několik stovek dalších mužů. Vydržela 4 týdny tureckého obléhání a Turci ji sice nakonec dobyli, ale ztratili přitom 8000 mužů včetně již starého Draguta. Následně Turci podnikli 10 útoků na Birgu a Isla, ale byli vždy odraženi. Značnou část tureckého vojska pomohly zlikvidovat horké léto a nemoci. Konečně 7. září Valettovi dorazila na pomoc osmitisícová posila ze Sicílie. Den 8. září jako konec obléhání je státním svátkem dnešní Malty - Dnem vítězství. Ode dne vítězství byli rytíři oslavováni jako spasitelé Evropy před Turky a zahrnování penězi.

Koncem 18. století pocházely tři čtvrtiny příjmu řádu ze statků v Jižní Francii a když je po francouzské revoluci revoluční velení zabralo, byl řád odříznut od svých příjmů. V roce 1798 připlul na Maltu Napoleon a řád se mu bez boje vzdal.Útočiště poté řád nalezl v Rusku, Neapoli a Římě.

Poté se přebudoval se na církevní dobročinnou organizaci a je nyní pod názvem Suverénní řád maltézských rytířů je mezinárodně uznávaným suverénním nestátním subjektem. Má vlastní mince, poštovní známky a značky aut. Je státem bez území se sídlem v Římě a na Maltě v pevnosti San Angelo. Má diplomatické styky s 94 zeměmi. Mimo jiné i velvyslanectví v České republice.

úterý 13. prosince 2011

Základní údaje

Hlavní město: Valletta

Rozloha: 317,2 km²

Nejvyšší bod: Ta' Dmejrek (253 m n. m.)

Počet obyvatel: cca 417.608 (2010)


Hustota zalidnění: 1.317 obyvatel na km²

Délka silnic v km: 2254

Počet registrovaných vozidel: 325.000

Počet majitelů mobilních telefonů: 334.220

Nejoblíbenější mužské jméno: Joseph (14.523 mužů)

Nejoblíbenější ženské jméno: Mary

(12.056 žen)

Nejoblíbenější sport: fotbal

(každá vesnice má svůj fotbalový klub
a nejznámější je Sliema Wanderers)

SPZ: M

Jazyk: maltština, angličtina

Náboženství: římskokatolické 98 %

Státní zřízení: parlamentní republika


Administrativní dělení: 6 regionů s 60 obcemi

HDI: 0,894

Hrubý domácí produkt na osobu: 9410 dolarů

Měna: euro

Počet turistů ročně: 1,16 mil

(kolem 465.000 z Velké Británie)

Časové pásmo: středoevropský čas

(letní čas stejný jak v ČR)

Telefonní předvolba: 356

Národní TLD: .mt