Zobrazují se příspěvky se štítkemosobní. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemosobní. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 3. května 2013

Pracují za mne na internetu "virtuální zaměstnanci"

Líbila by se vám představa, že za vás pracuje váš osobní "virtuální zaměstnanec" na internetu, zatímco vy jen z pláže kontrolujete výsledky jeho práce?

Mně ano - a tak jsem si takové "virtuální zaměstnance" na internetu pořídil.

Pracují bez nároku na odpočinek a mzdu.

Mají podobu blogů či webů - nebo také videokanálů na serveru YouTube.

Kdokoliv si může pořídit bezplatně svého vlastního "virtuálního zaměstnance", který bude za něj pracovat na internetu.
 

Čtěte více o tomto podnikání.

čtvrtek 11. dubna 2013

Práce na Maltě

Pročítám-li různá fora, jaká pracovní místa si tam hledají a našli Poláci, Slováci, Němci nebo Češi, pak mezi nejčastější patří:

- servírka
- barmanka
- pokojská
- animátorka v hotelu
- průvodce cizinců
- personál v nemocnici
- marketingový specialista
- stavební dělník

Také jsem četl o informaci, že na Maltě neustále roste počet důchodců a chybí některé pracovní síly ve stavebnictví nebo ve službách.

Nicméně pro sebe bych neviděl variantu odstěhovat se na Maltu a najít si tam práci, nýbrž variantu vydělávat si na živobytí pomocí internetu. Vše řídit z pobřeží Malty na dálku z jediného noteboku připojeného k internetu. 

Kromě mého "virtuálního zaměstanance", který za mne pracuje na internetu i v noci, o svátcích, bez nároku na dovolenou nebo nemocenskou, se o dalších možnostech rozepisuji na svém webu www.vydelavampenize.cz

středa 2. května 2012

Dovolená na Maltě

Vyslovíme-li slovní spojení „dovolená na Maltě“, napadá mne s ohledem na délku a četnost hned několik variant.
Jeden člověk se tam vydá jednou a po návratu domů ho tam již nic netáhne.

Další si oblíbí Maltu natolik, že se tam pořád vrací. Například jeden Rakušan, který coby majitel mediální agentury natočil o Maltě hodinový dokument. Viděl jsem ten dokument mnohokrát. Jednu dobu jsem si jej po dobu delší než rok pouštěl denně několikrát k práci jako kulisu. Film je komentován v angličtině a zkoušel jsem, zda po tolikerém poslechu porozumím anglickému textu i bez toho, že bych uměl anglicky. Částečně to fungovalo. Větší efekt by to mělo, kdybych si mohl poslechnout tentýž text i v českém jazyce a poslech střídat, jednou anglicky a jednou česky. Třeba budu mít za nějakých pár let čas a chuť ten dokument přeložit. Myslím po zvládnutí angličtiny. A pod slovním spojením „pár let“ rozuměj více let. Jdu na to pomalu.

Mnoho Němců se někam za teplem stěhuje alespoň na zimu, třeba na Maltu nebo na španělské Kanárské ostrovy. Nebo jinam. A zbytek roku pak tráví doma v Německu.


A někteří pojmou vystěhování doopravdy a zůstávají napořád. Ta poslední varianta je asi nejpřitažlivější. Třeba jedna česká herečka se tam přestěhovala na celých 16 let.


pondělí 5. prosince 2011

Já a moře - já a hudba

Můj vztah k moři začal vznikat již během mých předškolních let.
Otec udělal vše pro to, abychom několik let po sobě strávili dovolenou v tehdejší Jugoslávii. Jedním z výsledků byla má první představa o mém budoucím povolání - námořník (nenaplnila se).
Z dovolené si otec dovezl nosič s nahrávkou makedonské lidové hudby a tak se začal utvářet i můj vztah k hudbě. Ten se přehoupl na hudbu řeckou - tehdy velmi známá dvojice Marta a Tena byli mými nejoblíbenějšími zpěvačkami. Po první návštěvě Řecka těsně po revoluci se můj zájem o hudbu nasměroval spíše k rytmům tureckým a dnes kromě těchto miluji ještě hudbu kurdskou a arabskou. Hudební nástroje, které pro mé uši nejlépe zní - saz a oud.
Dočetl jsem se o maltské lidové hudbě s názvem ghana. Zatím jsem ji poslouchal písně doprovázené na kytarách na Yuotube. Těším se na živý originál přímo na Maltě.



úterý 29. listopadu 2011

Digitální nomád

Již mnohokrát jsem se zamýšlel nad tím, jak by šlo vyjít s financemi, odstěhoval-li by se český důchodce na Maltu. Myslím normální, ne nějak tučně zabezpečený. Každému v ČR je jasné, že tady na důchody za nějakých cca 10 let sotva bude dost peněz.
Na Maltě se samozřejmě asi dá žít levněji. Zelenina a ryby budou asi levnější (i čerstvější a výživnější). Také je tam teplo, tudíž není zapotřebí v zimě tolik topit, není zapotřebí mnoha zimních věcí, jako je oblečení, zimní pneumatiky a další. Člověk se tam vlastně obejde zcela bez auta, neboť ostrov je malý a všude jezdí žluté autobusy a jízdné je docela levné. Částku utracenou za zákonnou pojistku pak může člověk využít pro případné výjimečné cesty taxíkem.
Ale stejně by asi takový důchodce směřující na Maltu měl uvažovat o přivýdělku. Varianta najít si tam nějakou pomocnou práci pro důchodce by mne asi moc nelákala. Ať získá práci raději nezaměstnaný domorodec z Malty. Ale jaká jiná možnost je k dispozici?
Na jednom českém webu jsem nalezl pojem “digitální nomád”. Co to je? Byl tím myšlen člověk, který cestuje po světě a živí se prací na notebooku s pomocí internetu. Kam přijede, stačí mu připojit se k netu a může pracovat. Tak tato možnost by se mi docela zamlouvala. Asi by mi stačilo stát se “usazeným nomádem”. Nemusel bych nikam kočovat. Stačilo by mi nějaké útočiště, třeba ve Vallettě s akčním rádiusem cca 1 km na každou stranu (a pěšky!). Ještě stačí vymyslet, jak se na tom internetu prosadit. Ale na to je ještě docela dost času. Do důchodu to ještě nemám zase tak blízko. Do té doby by bylo dobré si vše (vše = prostě celý život) zjednodušit natolik, aby přestěhování bylo spojeno s minimem náročností všeho typu - něco o jednoduchosti na www.zprimitivnetekuspechu.cz


úterý 22. listopadu 2011

Životní prostor

Před časem jsem se zmínil kamarádovi, že bych si dokázal představit důchod na Maltě. Položil mi otázku: To by ti stačil k životu tak malý ostrov? Vždyť tam se stačí rozhlédnout z nejvyššího bodu (253 metrů n.m. - Dingli Clifs - Tal Merhia) - a vidíš na kterékoliv straně konec ostrova!
Já si dokážu dokonce představit, že bych tam žil ve Vallettě a nevytáhl z ní paty, jak je rok dlouhý. Jsou období, kdy člověk usiluje vše poznat, vše ovlivnit, vše obsáhnout, vše stihnout. A člověk může mít pak i období zůstat stát a jít do hloubky. Rád pozoruji, rád čtu. A knihkupectví je ve Vallettě prý velmi dobré. Chce to jen maličkost, naučit se anglicky (:-).
Lidi by tady u nás měly strašit jiní strašáci. Třeba dožije se tady v Česku každý důchodu? A pokud ano, nebude to pak již jen samá choroba a bolesti a chudoba a …? Nebo další strašák: Jak tady většina lidí žije? Co kvalita potravin, způsob stravování, životní návyky a různé další okolnosti?
Proto se snažím ovlivnit již teď, co se dá. Ať již ve stravě nebo životním stylu. Mnoho pomáhá takzvané “zjednodušování na všech frontách”. Třeba život bez televize, bez zpráv, bez novin. Možná nejsem v obraze, ale mám klid. Stačí se zamyslet, co tady kdo ovlivní. Mám pocit, že většina zpráv lidi jen naštvává. Pomáhá i život bez návštěv. Člověk má pak hned více času, peněz, energie na jiné aktivity, které ho baví. Třeba získá čas k tomu, aby mohl začít psát o něčem blog. Že ho nemusí nikdo číst? To vůbec nevadí. Tříbí a ujasňuje se tím mnoho myšlenek. A člověk nezakrňuje. Nebo další zjednodušování: vyhazování věcí. Má-li člověk věcí méně, dříve najde hledané, dříve uklidí, uleví se mozku. No zjednodušovat se dá skoro všude. To již každý podle sebe a svých potřeb.
A možná by po delším zastavení přišla chuť objevovat. Ale asi by mne to netáhlo na ta známá a zprofanovaná místa, kam se ženou spousty turistů a stojí fronty na vstupné. Spíše bych měl chuť projít se “pustým” a malebným venkovem. Na to by bylo asi nejvhodnější období brzké jaro, kdy na Maltě ještě nepanují vedra a sucho a kdy je příroda pestřejší a provoněnější. Končím psaní. Dostal jsem chuť zajít si do lesa. Třeba jednou na té Maltě skončím a tam pak již moc lesů neuvidím.



středa 16. listopadu 2011

Jak bude vypadat moje první návštěva Malty

Jak jsem psal před týdnem, v mé hlavě zraje již velmi dlouhou dobu představa, jak prožiju první pobyt na Maltě a kde a jak se k tomu účelu přemýšlím ubytovat.
Tak především nepojedu s cestovní kanceláří, poněvadž si ubytování, termín, stravu a vše ostatní chci řídit absolutně sám a podle sebe. Ubytuji se v hlavním městě - tedy ve Vallettě - v apartmánu s kuchyňkou. Vyjde to trochu levněji, než ubytování v hotelu a je to trochu dražší, než v levných penzionech a hostelích.
A proč v apartmánu?
Člověk má volnost a klid. Může si uvařit, kdy chce a jaké jídlo chce a ze kterých surovin chce. Zvláště pak, když zdejší tržiště nabízí množství mé oblíbené zeleniny a ryb.
A proč ve Vallettě?
Je tam velmi velmi “historická” atmosféra. Nemíním plýtvat energii a čas procestováním a poznáváním celého ostrova, nemíním pobývat v kolonách turistů. Znám toho dost z průvodců a internetu. Viděl jsem již mnoho na Youtube nebo v cestopisných dokumentech a na fotografiích. Chci být na jednom místě a spíše nasávat atmosféru a pozorovat v klidu okolí, lidi, moře... Prostě si odpočinout.
Možná by každý den mého pobytu mohl vypadat stejně a to takto:
Ráno vstát brzy (to mi nevadí - i tak každý den vstávám ve 4 hodiny a jelikož jsem již navyklý - automaticky se budím v tuto hodinu i o víkendu) a jít se podívat na nábřeží na rozbřesk vycházejícího slunce. Pak si zaplavat v moři. Jít si koupit nějakou zeleninu a rybu na trh a procházkou zpět do apartmánu uvařit si dobré jídlo z dobrých surovin. Ne z takových, které se prodávají v našich českých supermarketech. Po obědě siesta a druhý spánek. A pak k večeru procházky po nábřeží a několik hodin jen tak prosedět v parku a v různých venkovních restauracích s výhledem na moře a tamní nádhernou historickou architekturu. Třeba z velmi pěkného parku Lower Barracca Gardens je nádherný výhled přes záliv na trojměstí sestávající z částí: Senglea, Vittoriosa (Birgu) a Cospicua s pevnostmi St. Angelo, St. Michael a Ricasoli, která je již součástí městečka Kalkary.


pondělí 7. listopadu 2011

Jak se ubytovat na Maltě

Často se mi podsouvá pokoutně myšlenka, jaké to bude fajn, až věci dospějí k mé první návštěvě Malty. To si pak kladu otázku, jak si tam vyhledám na těch pár dnů ubytování. Google i průvodce Malta, Gozo, Comino od Wernera Lipse mi pomohli najít mnoho portálů, které se uveřejňováním nabídek na ubytování zabývají. Také mnoho zařízení typu hotel nebo penzion mají své vlastní stránky. Zatím mi jako nejlepší připadá holiday-malta.com, kde si rád a často ve volných chvílích prohlížím různé možnosti, ceny, fotografie, recenze a komentáře návštěvníků a to pak i zraje má představa, jak bych chtěl můj první pobyt na Maltě strávit a jak a kde se k tomu účelu ubytovat. O tom napíšu v nejbližší době samostatný příspěvek.



pondělí 31. října 2011

Proč jsem si vybral Maltu

Nyní žiju v České republice a ve zdejší zeměpisné šířce mi je neustále zima. Možná ještě tak červen, červenec a někdy možná i srpen. Ale zbylých 9 měsíců? Teplo podle mne vypadá prostě jinak. Nehledě na to, že často více než půl roku je to tu samý sníh. Každé ráno se podívám na internetu na spodní (tedy jižní) část mapy aktuálních teplo v Evropě, a hned mi je tepleji. Počtu si něco o Maltě a hned to povědomí o Maltě zahřeje. A co třeba myšlenka důchodu stráveného ve středomoří, ta musí teprve hřát!
Někdo by mohl namítnout, proč jsem si vybral zrovna Maltu, když všude na jihu je teplo?

Zpočátku jsem si pohrával s myšlenkou na Provence. Dokonce jsem se začal učit francouzsky. Věděl jsem, že francouština je těžký jazyk. Ale byla těžší, než má ne nejmladší hlava. Také jsem myslel na Toskánsko. Italština již tak těžká není. Také jsem se trochu začal učit. Ale pak jsem se dověděl, že na Maltě je jedním ze dvou úředních jazyků angličtina a že jím tam mluví skoro každý. A řekl jsem si, že učit se anglicky má větší smysl, že se anglicky učí takřka všichni na světě.
Ale kromě jazyku jsou tu další důvody:
  • celkem nízká cenová úroveň (není tam tak draho jak v Provence nebo v Toskánsku)
  • její krása z historické stránky a její značná civilizovanost (obojí pramenící z dob Rytířského řádu Johanitů a z dob, kdy byla Malta až do roku 21.9.1964 britskou kolonií)
  • velmi nízká kriminalita - největší z pěti ostrovů je dlouhý 27 km a tedy asi “není kam utéct” (to asi není jediný důvod nízké kriminality)
  • mimořádně příznivé podmínky pro založení firmy
  • extrémně nízké daně
  • bankovní služby na velmi dobré úrovni
  • hromadná doprava na velmi dobré úrovni (z hlavního města Valletty se člověk dostane celkem levně, rychle a všude žlutými autobusy)
  • Malta je od roku 2004 součástí Evropské unie a od roku 2008 se zde platí eurem
A proč vůbec důchod strávený ve středomoří?
  • kromě více tepla také více sluníčka a tím méně deště
  • a tím také více světla (světlo také dobíjí energii organismu)
  • spánek 2x denně (v noci a odpolední siesta)
  • klid pro život bez spěchu, chaosu, stresu
  • moře
  • čerstvé plody bezprostředně od pěstitelů na můj jídelní stůl
  • čistý vzduch
  • čistá voda v moři
  • zdravíprospěšnost jódu a mořské soli v ovzduší

čtvrtek 13. října 2011

Miluji Maltu

Zatím jsem tento ostrov ještě nenavštívil, ale pravidelně a neustále si o Maltě čtu. Například průvodce po Maltě je moje zamilovaná literatura. Konkrétně mám na mysli průvodce Malta, Como, Comino od autora Wernera Lipse. Tento autor se narodil v Německu a kniha má známky německé důkladnosti a přesnosti. Přehledně uspořádáno a nic není vynecháno. Nechybí mapy, barevné fotografie, slovníček nejzákladnějších maltských výrazů a místopisných názvů včetně výslovnosti… Když ho čtu, mám pocit jako bych tam již někdy byl.

Také pomocí Google Earth nebo s Youtube jsem na Maltě jako doma. I kdybych tam zajel na týden nebo dva na dovolenou, zdaleka bych toho tolik vidět nestihl.

Internet je úžasný zdroj. Často pročítám německé blogy a portály o Maltě. Německé proto, neboť českých jsem tolik zatím nenašel a anglicky se teprve učím. Moje znalost angličtiny je zatím menší než takzvaná “v plenkách”. Ale i na anglické weby si sem tam troufnu s překladačem Google.

A proč miluji Maltu?
Proč jsem si vybral zrovna tu, ačkoli jsem tam nikdy nebyl?

O tom bude příští samostatný příspěvek.